Vtip měsíce září 2026

19.10.2026 | zpět

 Podzim v plné kráse, listí se zbarvilo do žluta, oranžova a červena. Do toho modrá obloha s mraky. Stejně tak se zbarvila i místa karoserie mého auta, zatím však ještě nezačala opadávat. Jinak vše při starém, řítíme se vpřed jak jen můžeme a ani hodiny nejdou pozpátku. A na dveře už ťuká nový balík podzimních vtipů. Ano jsou tu zářiové výsledky Vtipu měsíce. A teď trochu statistiky, se kterou, moc nekamarádím. Do vtipu měsíce září dorazilo 47 vtipů, září mělo 30 dní a 5 týdnů necelých. Týden měl sedm dní, z toho já měl 6 pracovních a den měl prý 24 hodin, ale mě přišlo, že tak 18 a v práci čas běžel pomaleji a doma rychleji. Teď je právě 05:02 hodin, čtvrtek 15. 10. 2026.

Teda teď když píšu a ne teď když čtete. No, ale teď jsme se dostali od statistiky k teorii relativity.

No,ale zpět k vtipům. Na pomyslný Mount Everest nám bez šerpů a bez kyslíkové bomby vylezl Marek Simon s vtipem číslo jedna. No, procházka na Mount Everest je opravdu dlouhá procházka a jestli cestou nahoru foukal vítr Severák, tak se ani nedivím, že Marka boleli uši, jak se zmínil ve vtipu měsíce. Doprovod manželky je v tomto případě samozřejmá věc, to jsem ani nemusel psát.Do základního tábora s ním vyrazili také Libor Giebl a Petr Svačinová, ale ti už v základním táboře zůstali. Zde v krajině věčného sněhu a ledu, rozdělali táborový oheň a až do rána zpívali trampské písně. Libor z domova posilněný pečeným kuřetem s bramborem a červeným vínem, které si s manželkou a dětmi spravedlivě rozdělili, nepohrdl zde v divočině ani nabízeným špekáčkem se 75% masa.

Pod horami v údolí zůstali Jitka Holečková, Sidonius Jiro, Milan Kocmánek, Miloš Randák, Jan Tomaschoff, Jiří Hiršl, Roman Jurkas, Radek Machata, Jiří Pirkl.

Ubytovali se v osadě Havranů v dřevěném srubu. Nálada byla výborná, až do chvíle, kdy Jitka Holečková nadhodila otázku, " Proč se země točí". Okamžitě rozdělila ubytované na dva tábory, jedni dokazovali točení za pomoci fyzikálních sil a druzí točení ukazovali názorně po konzumaci většího než menšího množství alkoholu. Nakonec první půlka šla do kina na Babičku a druhá zůstala ve srubu konzumujíc Praděda. Sidonius Jiro sejmul ze stěny parohy statného šestnácteráka a nasadil si je na hlavu. Kupodivu pasovali. Nebyla o ně pranice a tak si je nechal. Do toho Milan Kocmánek začal řešit státní rozpočet. Miloš Randák naznačil kdo by mohl peníze odnášet a Jan Tomaschoff

naznačil do kterých lokalit by se mohli peníze ztrácet. Mezitím se setmělo a na oblohu vyplul měsíc a zasvítil na Jiřího Hiršla a ten osvícen donesl humoristický měsíčník Sorry. A bylo veselo. Sidonius Jiro neznaje měsíčníka koukal jako by spadnul z višně. Nespadnul z višně, ale vypil celou láhev griotky. Ne sám, ale napůl s Romanem Jurkasem, kterému se zdálo že v sále je málo žen a tak otevřel dveře a vplul do nočního lesa, řka, že jde pro jedinou ženu jež se účastnila výletu. Pomalu mohlo končit kino v nepatrně vzdálené obci, kde Jitka Holečková, Radek Machata a Jiří Pirkl bedlivě sledovali Babičku.

Jakmile se obě skupiny opět setkaly přetřásly ještě téma manželství, rozvodu, dědictvi, krádeže, politiku, porodnost a ještě jednou politiku pro jistotu. Ráno se vrátil Marek Simon, Libor Giebl a Petra Svačinová a tak se všichni ocenění kreslíři opět setkali na jednom místě ve srubu v Osadě Havranů. A jestli neusnuli tak tam pijí dodnes.

 Díky, Petr Dudek

 

a výsledky...

 

1. místo - Marek Simon 1

2. - 3. místo - Libor Giebl 3

2. - 3. místo - Petra Svačinová 2

4. - 9. místo - Jitka Holečková 1

4. - 9. místo - Jitka Holečková 2

4. - 9. místo - Sidonius Jiro 3

4. - 9. místo - Milan Kocmánek 3

4. - 9. místo - Miloš Randák  3

4. - 9. místo - Jan Tomaschoff 3

10. - 17. místo - Jiří Hiršl 3

10. - 17. místo - Sidonius Jiro 1

10. - 17. místo - Roman Jurkas 3

10. - 17. místo - Radek Machata 2

10. - 17. místo - Radek Machata 3

10. - 17. místo - Jiří Pirkl 2

10. - 17. místo - Miloš Randák 2

10. - 17. místo - Jan Tomaschoff 2

 

 

 


©1990-2026 ČESKÁ UNIE KARIKATURISTŮ všechna práva vyhrazena | webdesign proxima design