Petr Dudek

Datum narození 25.03.1976
Adresa Hálkova 727, 472 01 Doksy
Země Česká republika
Telefon +420 776 129 121
Email petrdudek.mail@seznam.cz
Www ninjican.cz


            Jmenuji se Petr Dudek, pocházím z města Doksy u Máchova jezera. Letos v březnu mi bylo 47 let, pracuji v Městském divadle v Mladé Boleslavi jako kulisák. Po dvou letech na gymnáziu jsem se vyučil autoelektrikářem, pak jsem maturoval v oboru elektrotechnika a po vojně jsem studoval scenáristiku a režii na Soukromé vyšší odborné škole filmové v Písku. Původně jsem chtěl studovat obor animovaný film. Po absolutoriu jsem ještě dělal přijímačky na FAMU, obor animovaný film, ale skončil jsem na nepostupovém 13 místě. Brali pět. Znovu už jsem přijímačky nezkoušel.

            O kreslený humor se zajímám od gymnázia, kdy vycházely časopisy jako Dikobraz,Škrt, Podvobraz, Hec a Sorry. Moje první otištěné vtipy byly vlastně koláže, ty od roku 1995 publikovalo Sorry. To bylo radosti, když vyšla první koláž. Asi 2 roky jsem bombardoval redakci svými výtvory. Chtěl jsem i kreslit, ale problém byla kresba. S kresbou jsem tenkrát v Sorry nepochodil.

            S výtvarnem nebyla spokojená už učitelka na základní škole. V první třídě samé jednotky, jenom dvojka z kreslení. V páté třídě ohodnotila trýznitelka žákovu snahu trojkou. S temperama jsem prostě nekamarádil. Matně si vybavuju ty mazanice, ale světe div se, jednou jsem namaloval vodovkama parní lokomotivu v pohybu a ta se i přes trojku z kreslení dostala na nástěnku.

Následovala dlouhá pauza. Kdy mě uchvátil fotoaparát, kamera, animovaný a loutkový film. Lepil jsem klasické koláže. Později na počítači, vzhledem k časové náročnosti a nedostatku místa na materiál. Zkusil jsem si pixilaci po vzoru Jana Švankmajera, který byl v době studia mým velkým vzorem.

            V roce 2015 jsem nastoupil do divadla v Mladé Boleslavi jako kulisák a oprášil jsem starého koníčka - kreslený humor a a zkusil si dát s kreslením víc práce a výsledek se dostavil. Vyzkoušel jsem kombinaci obyčejné tužky, centropenu, skeneru a počítače. Poslal jsem několik vtipů do soutěže České unie karikaturistů - Vtip měsíce. Po nějaké době se jeden vtip dostal do první dvacítky. Radost je největší spouštěč aktivity. Tak jsem začal tvořit. Navázal jsem přerušené spojení s časopisem Sorry a „bombardoval“ redakci třemi vtipy měsíčně. Po sedmi letech jsem si vydal knížku.

             Přestože mám nejraději humor beze slov, moje tvorba je až na výjimky se slovy. Mezi mé nejoblíbenější autory patří Miroslav Barták, Jiří Slíva, Pavel Matuška, Adolf Born, kreslíři mateřského časopisu Sorry a bývalého Podvobrazu, Hecu a Škrtu.

Galerie autora


©1990-2024 ČESKÁ UNIE KARIKATURISTŮ všechna práva vyhrazena | webdesign proxima design